Blíží se 31. říjen a s ním Halloween – svátek, který se v našich končinách v posledních letech těší velké oblibě. Jelikož ale máme za to, že o tomhle americkém svátku už toho bylo napsáno víc než dost, rozhodli jsme se vzít to dnes za jiný konec a představit vám „den Návy“, původní slovanský svátek mrtvých.

Všechny kultury, od starověkých až po ty současné, se snažily nějak orientovat v čase a čas měřit. Ačkoli my dnes vnímáme čas spíš lineárně – rychlík ze stanice Narození do stanice Smrt se zastávkami Škola, Děti (zastávka na znamení), Důchod –, dřívější generace si mnohem silněji uvědomovaly cykličnost života, kterou odpozorovaly z koloběhu přírody. V posledních letech začíná tento přístup znovu „přicházet do módy“ a my z toho máme velikou radost – což je určitě poznat i z našeho edičního plánu, plného slovanské mytologie a tradic. 

Pokud jde o „den Návy“, jedná se o dobu, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Naši předkové věřili, že se duše zesnulých mohou v tento den znovu vrátit na zem, a naopak živí mohou navštívit podsvětí (a zase se z něj bez úhony dostat domů). Proto se u večeře prostíralo pro mrtvé předky a za okno se umisťovala svíčka (často ve vydlabané řepě), aby jim pomohla najít cestu. Tento den tedy není ani tak svátkem mrtvých, jako spíš oslavou rodiny a společenství. I z toho důvodu se lidé v této době neobraceli jen k Velesovi, vládci podsvětí, ale adresátem jejich přání a modliteb byl hlavně bůh Rod, ochránce rodiny. Jeden z pohanských mýtů vypráví, že se v této době Bohyně (Příroda) vydala do podsvětí hledat svého zemřelého muže a počala tam s ním syna, vládce dalšího roku, který se pak narodil o zimním slunovratu. Podle této tradice je tedy mužský princip smrtelný (proto je smrt pro něj jedno z nejzásadnějších témat) a ženský princip stále se obnovující. 

Slovanská mytologie je fascinující a nás těší, že se jí věnuje čím dál tím víc českých autorů, z nichž spousta našla svůj autorský domov ve Fragmentu. Za poslední dva roky jsme vydali sedm young adult románů čerpajících ze slovanských mýtů a doufáme, že brzy jich bude ještě víc. K těmto knihám patří: 

• Světla nad močálem a jejich pokračování Tma pod srdcem od Lucie Ortegy 

• Noci běsů od Kateřiny Šardické  

• Kosti Mraza od Alžběty Bílkové 

• Dcera zimy od Vladimíry Šebové 

• Přízraky noci od Kateřiny Ševčíkové 

• Legenda o Ladě od Jany Švecové 

Mimochodem první tři zmiňované autorky jsou zároveň vítězkami naší literární soutěže Hvězda inkoustu. Rádi byste se o slovanské mytologii dozvěděli víc nebo byste si přáli, aby vás každý den provázela? S tím vám může pomoct zápisník Můj magický rok, který jsme pro vás vytvořili a který kromě zajímavostí a tradic slovanského kalendářního roku obsahuje i otázky k zamyšlení a citáty ze všech výše zmíněných knih. Je to tedy nejen skvělý průvodce rokem, ale i báječná inspirace pro další četbu.