Zpovídali jsme překladatelky Kristýnu Vítkovou a Hanu Netušilovou, které pro nás překládají úspěšnou romantickou fantasy sérii Touha. Příběh Grace, odehrávající se na Katmerské akademii plný upírů, vlkodlaků a další nadpřirozených bytostí, učaroval nejen fanouškům Stmívání a nás zajímalo, jak takové překládání v tandemu vlastně funguje. Zajímá vás tohle téma taky? Pak se pusťte do našeho rozhovoru.

Mohly byste nám přiblížit, jak takové společné překládání vlastně vypadá? 

K: Ten proces se mění podle toho, kolik knížek zrovna překládáme. Dokážeme pracovat v režimu, kdy každá překládáme jednu knihu a posíláme druhé jednotlivé kapitoly na opravu stylistiky a gramatických chyb. Když pracujeme obě na jedné knize, někdy si každá vezmeme polovinu a jindy překládá jen jedna a druhá pouze opravuje. Každopádně probíhá korektura jednotlivých kapitol, a pak ještě finální korektura celého textu, než ho pošleme do redakce. Čtenáře často zajímá, kolikrát knížku jako překladatelky přečteme, a odpověď zní, že každá minimálně třikrát, což není úplně běžné, ale my si svoje překlady hlídáme, aby byly co nejlepší a bez chyb. 

H: Jen bych dodala, že si takhle moc nedovolíme prokrastinovat a umíme se navzájem nejen popohnat, ale i si pomoct. Obě chodíme do práce a máme rodiny, takže se někdy stane, že jedna z nás nemá tolik času a dotahuje to ta druhá. 

Jak je těžké shodnout se, co spolu budete překládat? 

K: Vůbec. S Hankou se známe už dlouhé roky a víme, co nám vyhovuje a kdy nás něco začíná nudit. Proto jsme také po letech překládání pikantnější červené knihovny s radostí přešli k YA. V současné době překlady kvůli příběhu v podstatě neodmítáme, protože pracujeme na dlouhých sériích a „našich“ autorkách. 

H: Zase souhlasím. Máme dost podobný literární vkus, takže není problém se shodnout.  

Práce v tandemu přináší určitě i různé výzvy, jaké to jsou?  A kdo má v případě rozepří poslední slovo? 

K: Naše redaktorka 😊. Teď už to bereme v klidu, ale pamatuji si zuřivé debaty o mluvnických jevech, které nám teď přijdou směšné. 

H: Ještě pořád debatujeme, ale občas už nadáváme na stejnou věc. Já se jako starší ročník těžko smiřuju s určitým vývojem češtiny a pronikáním nejen anglicismů, ale i slovakismů a jiných -ismů do beletrie a literatury obecně, což třeba Týnu tolik netrápí. Ale vždycky umíme najít kompromis, i když někdy je to trochu jako handlování: „Hele, já ti to tam teda nechám, ale ty mi zase ustoupíš v tomhle.“ Obě máme věci, přes které vlak nejede, a umíme to navzájem respektovat. 

Překládáte spolu už skoro 15 let, takže pozitiva práce v tandemu očividně převládají. Co vnímáte jako největší výhodu? 

K: Vzájemnou motivaci, rychlost a pečlivost. 

H: Souhlasím, a pro mě je upřímně ještě příjemný bonus, že s nakladatelstvími obvykle jedná Týna a já už nemusím. 

Čím vás zaujala série Touha? 

K: Délkou 😊. Je to první víc než třídílná série, kterou děláme. A pak samozřejmě upíři, draci a vlkodlaci. 

H: Nejdřív vtipem a jemnými narážkami na Stmívání, se kterým jsme obě kdysi začínaly. A pak už do mě příběh zatnul drápek. 

Fantasy světy přinášejí spoustu nových slov, jak těžké je vymýšlet české ekivalenty? 

K: Je to zábavný, ale dost frustrující proces, do něhož se často zapojují naše rodiny a přátelé. Například jméno Krvana vymyslel manžel a u žárobalu existovalo několik různých variant, včetně třeba pálené nebo čarbolu. Nakonec jsme ladily doslova písmenka. 

H: Někdy nás něco napadne na první dobrou, jindy nemůžeme přijít na přiléhavý výraz. Klobouk dolů před mistry Medky, od nich se budu učit pořád.  

S čím jste se u série Touha obecně nejvíc natrápily? 

K: Názvy jednotlivých kapitol jsou často oříšky, obzvlášť u této série. Strašně rády bychom pro čtenáře zachovaly všechny vtipy a popkulturní odkazy, ale bohužel to není vždy možné. Naštěstí jsme na to dvě a nad čím jedna půl hodiny přemýšlí, druhá vymyslí lusknutím prstu. A pokud to nelze, snažíme se najít alternativu v českém rybníčku – podobný vtip, všeobecně známé rčení, jinou populární písničku. Navíc Hanka má básnické střevo, takže to taky dost usnadňuje překlady rýmů a slovních hříček. 

H: Jo, na rýmovačky mě užije. Ale některé vtipy je opravdu těžké překládat, stejně jako slovní hříčky. Pro mě je v tuhle chvíli nejtěžší oříšek genderově neutrální mluva. To je opravdu peklo, protože čeština na tuhle situaci zatím nemá pořádné řešení, které by platilo obecně, a všechny varianty vypadají v textu nezvykle a podivně. 

Napadne vás třeba překlad nějakého pojmu, na kterém jste se nemohly dohodnout nebo u kterého jste měly nejvíc variant?  

K: Nejtěžší byl nejspíš už zmiňovaný žárobal a Krvana. 

H: Určitě tahle dvě slova a přidala bych i Jagu, ale obecně třeba i transkripce jmen z jiných jazyků. V angličtině je jiná než v češtině a někdy musím zabrousit na internet, najít si výslovnost a tu pak přepsat do češtiny. Třeba se nám tam teď vyskytne postava, která se v originále jmenuje Jikan, ale je to z japonštiny a mělo by se to číst (a v češtině i psát) Džikan. Vůbec rozhodnout, která jména přeložíme a která necháme v originále, je někdy dost těžké. 

Čtete romantické fantasy knihy i ve volném čase? 

K: Rozhodně! Miluju Čtvrté křídlo a sérii Z krve a popela a Žár těla a ohně. 

H: No jasně. Začínaly jsme přece se Stmíváním! Miluju třeba sérii o Mercedes Thompson od Patricie Briggs, což je urban fantasy, nebo sérii Nočních běžců od Lynn Flewelling. Bezesporu Čtvrté křídlo, ale třeba i Nástroje smrti a spoustu dalších. 

Určitě je těžké ubránit se profesní deformaci a nehodnotit cizí překlady, zvlášť pokud už jste knihu četly v originále. U jakých překladatelských nešvarů nejvíc trpíte?  

K: Nemám ráda zbytečné nadužívání zájmen a používání počeštěných anglických slov. Také mi přijde, že v poslední době hodně trpí správný český slovosled. 

H: Překlady šité horkou jehlou, bez pořádné redakce a korektur. Nadzvedávají mě vyloženě pravopisné chyby, špatný slovosled, anglicismy, ale i nepochopené idiomy a jejich doslovný překlad. Tuhle jsem někde narazila na postavu, která o jiné naprosto nesmyslně prohlásila „Má bod.“ V originále přitom stálo „She has a point“, takže správný překlad měl znít spíš „Má pravdu“. 

No a na závěr si samozřejmě nemohu odpustit zásadní otázku – jste tým Jaxon, nebo Hudson? 

K: Team Hudson 😊 

H: V souvislosti s Grace? Hudson, jasně. Ale tým Jaxon jsem pro někoho úplně jiného. Pssst…