Tato kniha je výsledkem spolupráce básníka Jiřího Kukaně a žákyň a žáků ze základních škol Prahy 4. Autor napsal knížku, o které říká, že je výsledkem pozorování světa dospívajících dívek, světa, jenž je křehký a mnohdy jiný, než jak ho vidí dospělí. Proto hrdinka knihy posílá dopisy nejenom Robinsonovi, ale také sama sobě, a doufá, že sama zjistí, kým vlastně je.

Úřad městské části Praha 4 nabídl rukopis básnické sbírky v rámci literární soutěže Malí velcí spisovatelé školákům, aby vybrané básně ilustrovali. Cílem soutěže je podpořit čtení a zájem školní mládeže o literaturu a dát jí příležitost napsat a případně ilustrovat vlastní rukopis.

Více než stovka ilustrací sbírky Dopis Robinsonovi, která se v soutěži sešla, svědčí o tom, že soutěžící v knize nalezli verše, jež je oslovily. Každá báseň si našla adresáta. Z ohlasů školáků na sbírku napsanou současným jazykem je zřejmé, že by měli češtináři v hodinách literatury věnovat více prostoru autorům tvořícím nyní – v 21. století.