Jmenuji se Jamie a už rok si píšu deník. Můžu do něj napsat úplně všechno, co si myslím, co mě napadne, a co bych nahlas třeba nikdy nevyslovila. Dneska ráno jsem tátovi říkala, že škola mi jde skvěle. Až na matiku. Místo toho, aby mě pochválil, tak řekl, že bych měla mít na jedničku VŠECHNY předměty. „K čemu je mi matika? Když budou všichni počítat bez chyb, tak si jako účetní ani neškrtneš. Čím míň toho lidi o matice ví, tím líp pro naši rodinu,“ říkám. Táta sklapnul jako tlustá učebnice matematiky a zoufale se podíval na mámu.

To ten druhý rok pěkně začíná!

Jamie si už rok píše deník. A hodlá v tom pokračovat i nadále. Ale pozor, Jamie stále netuší, že někdo její zápisky čte. Takže vás moc prosíme, neříkejte jí to!